Jak by to vypadat nemělo

Okna pouze na pěnu

Je stále běžné, že pěna bývá ponechána několik dnů nebo týdnů vystavena povětrnosti, a tak dochází k její degradaci. Postupem času se stává sprašnou a její schopnost tepelně izolovat je významně narušena. Posléze během užívání budovy zvyšuje neochráněná jen omítnutá polyuretanová pěna svou vlhkost a to buď díky zafoukané dešťové vodě nebo díky pronikání vlhkosti z interiérové strany. K takovému jevu dochází během chladných měsíců v roce. Uvnitř připojovací spáry je v souladu s ČSN 73 0540-2 vyžadováno zamezení kondenzace vodní páry nebo omezení ročního množství zkondenzované vodní páry na max. Mc = 0,1 kg/(m2.a).

Unikání tepla skrz vlhké ostění

Pokud je polyuretanová pěna vlhká, stává se z ní dočasně tepelný vodič a teplo z interiéru začíná unikat. Vzájemné vazby různých konstrukcí a materiálů by měly být zpravidla navrženy a provedeny s ohledem na dostatečnou funkčnost, těsnost, trvanlivost a v maximální možné míře redukovat a omezovat vznik tepelných mostů. Požadavky na tepelně izolační vlastnosti spáry jsou jako na okolní neprůhledné konstrukce. Tedy zpravidla vyšší než na samotné plastové, dřevěné nebo hliníkové okno. Tepelné mosty nevedou pouze k vyšším nákladům na vytápění, ovlivňují též trvanlivost okolních materiálů, promrzání konstrukce a v neposlední řadě také ke zvýšenému výskytu plísní. Zasklívací a připojovací spáry otvorových výplní musí mít podle ČSN 73 0540-2 téměř nulovou průvzdušnost, musí být skoro vzduchotěsné.

Rozpačité pocity z výměny oken

Významnou částí domu jsou okna a dveře. Jejich umístění, velikost, provedení a připojení na okolní obvodové konstrukce má významný vliv na funkční i energetické vlastnosti domu. Okna mají, i dnes při současném stavu techniky, ve srovnání s neprůhlednými částmi stavby, stále horší tepelně technické vlastnosti. Tepelné ztráty u starších konstrukcí oken, při běžném rozmístění a počtu na fasádě, se mohou snadno pohybovat až na úrovni 40% potřeby tepla na vytápění. Zda bude dosaženo výměnou oken 20% nebo 30% úspor lze ovlivnit nejen parametry oken, jejich počtem a umístěním ve fasádě, ale i kvalitou jejich osazení. Zabudováním otvorové výplně nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví osob, ani se nesmí zhoršit jejich vlastnosti. Připojovací spára je součástí zabudovaných oken a balkonových dveří. Odpovědnost za splnění těchto požadavků má stavebník, který využívá odborné činnosti projektanta a zhotovitele stavby.

Zbytečné finanční výdaje

Častá nebo trvale zvýšená vlhkost ve spáře může vést v případě dřevěných oken z dřevin jako smrk a borovice k podstatnému snížení životnost nátěrového systému. Nátěr vystavený působení vody na přilehlé straně rámu do prostoru spáry popraská nebo oprýská od konstrukce a umožní snadný přístup vlhkosti k samotnému dřevu. Následně dřevěná konstrukce začne postupně zvyšovat svoji vlastní vnitřní vlhkost, což vede k poškození stavby dřeva, jeho kroucení, popřípadě nastartování procesu postupného plesnivění a degradace.