Spokojenost s nákupem je na prvním místě

Okna, přestože se to nemusí na první pohled nemusí zdát, jsou extrémně namáhané dílce a proto jsou velmi sofistikovaně konstruované. Díky tomu, že jsou ze své podstaty velmi subtilní, musí jít zpravidla otvírat a zároveň jsou osazeny sklem, které je dosti těžké, je potřeba se i zamyslet, kam a jak je vlastně zabudovat, aby se jejich vlastnosti plně zachovaly. Montáž oken je tedy v principu vhodné a potřebné provést takovým způsobem, aby vše fungovalo jak má 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. A to navíc po dobu životnosti oken. Nikam okolo oken by nemělo zatékat, nic promrzat, nadměrně se orosovat nebo plesnivět. Všechny další kapitoly v sekci „Kvalitní montáž“ mají za úkol co nejlépe vysvětlit a poradit jak laikům tak profesionálům, na co brát při návrhu a montáži oken pozor a čeho se vyvarovat.

Kvalitní projektová dokumentace, klíč k úspěchu

Jak při výměně oken při rekonstrukci objektu, tak při osazování nových prvků do novostavby, by měl mít investor dostatečně detailní dokumentaci, která přesně určí jaká okna s jakou výbavou a jakým způsobem budou zabudovány na své místo. Pokud taková dokumentace zcela chybí, je velmi pravděpodobné, že výsledná kvalita prací a výrobků bude daleka očekávání. V projektové dokumentaci či nákresech, které můžou být součástí kupní smlouvy, by měly být jasně vyspecifikovány následující věci:

• pozice oken ve stavebním otvoru
• rozměry a tvar oken
• rozměry a tvar stavebních otvorů včetně povolených tolerancí
• velikost a tvar připojovací spáry mezi oken a konstrukcí
• způsob mechanického upevnění výrobku do stavby
• způsob provedení utěsnění spáry mezi okny a otvory
• způsob provedení napojení omítek, parapetů, vodících lišt, roletových kastlíků apod.

Zabudování oken se zachováním parametrů klíčových parametrů

Zabudovaní oken a balkónových dveří musí garantovat zachování vlastností výrobků tak, aby plnily požadavky v průběhu celého užívání a životnosti budovy. Níže jsou uvedeny kategorie, které by měl brát výrobce oken či projektant v potaz, při výběru a návrhu typu konstrukce okna pro konkrétní použití.

• odolnost proti zatížení větrem
• vodotěsnost
• součinitel prostupu tepla
• lineární činitel prostupu tepla
• teplotní faktor vnitřního povrchu
• celková propustnost slunečního záření
• vzduchová neprůzvučnost
• průvzdušnost
• mechanická pevnost
• kondenzace vody uvnitř připojovací spáry

Výroba oken podle projektové dokumentace nebo dle reálného stavu

Jedním ze základních předpokladů úspěšné montáže oken také je, aby nová okna měla správný rozměr, který odpovídá. Jednou z používaných metod je výroba oken dle odečtů z uvedených rozměrů otvorů ve stavební dokumentaci. Tato metoda se osvědčuje zejména v případech zděné výstavby z materiálů a technologií umožňujících dosáhnout vysokou přesnost a zejména u dřevostaveb. Jak těch, které jsou budovány přímo na stavbě, tak těch, které jsou vyráběny na dílnách a poté po částech převezeny na stavbu a zkompletovány. Druhou, a častější metodou, je výroba oken a dveří podle zaměřených stavebních otvorů. Tento způsob je výrazně upřednostňován hlavně v případě výměny oken u rekonstrukcí. Za zaměření otvoru a stanovení optimální velikosti okna zodpovídá dodavatel oken, není-li dohodnuto jinak.

Zabudování dvojitých oken

Zcela novou podkapitolou (4.3.5) je předpis pro zabudování dvojitých (špaletových) oken. Najdeme zde kompletně popsaný detail osazeného okna do otvoru a rovněž popis zajištění připojovací spáry. Citujeme z normy: „Pro zabudování dvojitých oken platí zásady návrhu a provedení připojovací spáry jako pro jednoduchá okna. V případě, že je vnější rám dvojitého okna v úrovni vnějšího líce fasády, je nutné zajistit ochranu připojovací spáry a funkční spáry okna proti stékající vodě, například umístěním okapnice na horní profil rámu“.

Pásová okna a provedení vnějších parapetů

Samostatnou a zcela novou kapitolou 5.4 je pasáž k provádění pásových oken. Nechybí zde přesný popis  požadavků týkajících se jak kotvení, tak i utěsnění takovýchto sestav. Citujeme z normy: „Dilatační spára jednotlivých rámů pásové okenní konstrukce musí být provedena tak, aby byla zajištěna vzduchotěsnost, vodotěsnost vnějšího uzávěru a tepelná izolace. Zároveň musí být provedena tak, aby umožňovala vzájemnou dilataci konstrukcí. Vzduchotěsnost a vodotěsnost musí být zajištěna po celé délce dilatační spáry včetně spodního a horního ukončení a po celou dobu životnosti konstrukce. Vlastnosti musí plnit i při dilatační změně rozměrů rámů“. Část 5.5, která je věnována problematice provedení vnějších parapetů, byla velmi výrazně textově rozšířena a doplněna o typický detail provedení vnějších parapetů a dilatačních spár.

Nový je také odstavec 6.1.1 týkající se přípravy podkladních ploch a odstavec 6.2.1 najdeme schéma k aplikaci podkladního výplňového materiálu. Na ten navazuje stále aktuální odstavec 6.5, který uvádí, že, citujeme z normy: „Samostatné výplňové materiály uvedené v 6.5.1 (minerální vlny) a 6.5.2 (plnící pěny)plní jen tepelně izolační funkci. Neplní požadavky vzduchotěsnosti a odolnosti proti hnanému dešti“. „Plnicí pěna nemůže být použita jako konstrukční kotvicí prostředek a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál připojovací spáry, pokud nesplňuje požadavky na připojovací spáru podle 4.2.2 a nemá dostatečnou elasticitu pro kompenzaci dilatačních pohybů v připojovací spáře a není schopna zajistit vyšší difúzní odpor na jedné straně spáry oproti straně druhé“. Z výše uvedeného vyplývá, že plnicí pěna, která není schopna prokázat rozdílný součinitel difúzního odporu na exteriéru a interiér a zároveň vodotěsnost, vzduchotěsnost, elasticitu a dlouhodobou přilnavost pěny k podkladu, nemůže být použita jako jediný těsnicí materiál pro připojovací spáru. Na závěr je nová norma doplněna o několik informativních příloh, přičemž tou novou je příloha D týkající se zabudování otvorových výplní do historických objektů.

Připojovací spára

Vynechaný prostor mezi rámem okna nebo vnějších dveří a navazující stavební konstrukcí. Nejedná se o trhlinu nebo škvíru, která by vznikla nedopatřením. Naopak. Spára by měla být navržena a utěsněna takovým způsobem, aby přenášela vzájemné působení okolních ploch, povětrnosti apod.

Po aktualizaci normy ČSN ČSN 74 60 77
Významnou změnou prošla kapitola o obecných zásadách návrhu připojovací spáry (4.2.2). Došlo zde v podstatě k zpřesnění návrhu spáry z pohledu tepelně technických požadavků (ČSN 730540-2). Citujeme z normy: „Připojovací spára musí být navržena tak, aby byly splněny základní tepelně-technické požadavky udávané v ČSN 730540-2. Spodní připojovací spára otvorové výplně v úrovni níže než 400 mm nad venkovním odvodňovacím povrchem (např. okna a dveře na ploché střechy, terasy, balkóny) musí být provedena podle článku C.3 přílohy C normy ČSN 73 1901 nebo musí být zajištěn bezpečný a kontrolovaný odvod vody v případech, kde to technicky není možné provést, například při rekonstrukcích“. Nově najdeme v normě přepracovanou tabulku v části 4.4, která uvádí doporučené šíře připojovací spáry pro různé rámové profily (dřevo, PVC, hliník) a velikosti oken.

Stavební otvor

Otvor ve stavební konstrukci, který je určen pro zabudování okna, balkónových dveří nebo vchodových či interiérových dveří.

Po aktualizaci normy ČSN ČSN 74 60 77
V kapitole věnující se přesnosti stavebního otvoru okna (4.3.1) přibyla pasáž definující šířku a výšku stavebního otvoru a jeho přesné měření. Podobný, nově zařazený, odstavec najdeme v následující kapitole 4.3.2 týkající se dveří.

Výrobní rozměry

Stanované vnější rozměry oken a dveří pro jejich výrobu. Skutečný rozměr okna se může drobně lišit díky povoleným výrobním odchylkám, které jsou dány možnostmi zvolené výrobní technologie.

Impregnace

Jedná se zpravidla o tekutý materiál, který má za úkol zkvalitnění podkladního povrchu určeného pro následnou fixaci těsnicích materiálů. V praxi se takové produkty označují též slovem „primer“.

Kotvicí prvek

Tímto se označují mechanické nebo chemické kotvy, které mají za úkol trvale zafixovat ve správné poloze okna a dveře.

Montážní kotvy

Perforované ocelové pásky podle typu okenního profilu zajišťující správné upevnění výplně stavebního otvoru ke konstrukci.

Po aktualizaci normy ČSN ČSN 74 60 77
V oddílu 4.5.2 pojednávající o možných způsobech ukotvení oken  najdeme přepracované a doplněné detaily a  jejich použití. Upřesněné jsou informace k použití pásových kotev, účel zakládacích profilů, osazovacího rámu, obvodového profilu a konzolí. Přibyl pak úplně nový detail s vodicími profily.

Tepelná izolace

Jedná se o materiály, které jsou velmi špatnými vodiči tepla a výrazně omezují jeho šíření. Z toho důvodu jsou vhodné jako tepelné izolanty. Nejrozšířenější materiály pro utěsnění oken jsou polyuretanové pěny různých specifických vlastností. Méně se již v praxi u montáží běžných oken využívá kamenné nebo skelné vaty. Maximální povolený součinitel tepelné vodivosti izolantů je 0,1 W/m/K.

Těsnění

Obecně materiál, který slouží ve spáře jako izolant. Podle typu spáry, tvaru spáry a požadovaného druhu utěsnění se volí vhodné materiály ze široké nabídky na trhu.

Po aktualizaci normy ČSN ČSN 74 60 77
Přepracovaná je kapitola 6 věnující se těsnicím materiálům. Přibyl nový odstavec zpřesňující výběr těsnicího systému (6.1) s detailním schématem o pohybech v připojovací spáře. Opět citace normy: „Při výběru funkčního těsnicího systému je nutné zohlednit pohyby ve spáře a namáhání těsnicího uzávěru při prodloužení, střihu v příčném směru a střihu v podélném směru. Přitom se zohledňují vlivy přiléhajících materiálů deklarovaných výrobcem. Požadovaná hodnota elasticity tmelu je ≥25%. Plnění požadavků elasticity se nevyžaduje u těsnicích systémů kombinujících těsnicí pásky nebo fólie prokazatelně nainstalovány tak, že umožňují deformaci a jsou z materiálů s vyšší tepelnou roztažností než přilehlé konstrukce. Celková dovolená deformace těsnicího uzávěru musí být větší než 2 mm“.

Vzduchotěsný uzávěr spáry

Část spáry, která slouží jako trvalá zábrana, znemožňující náhodné a neřízené proudění vzduchu spárou. Kvalitně provedený vzduchotěsný uzávěr neumožnuje vůbec, nebo zcela minimálně, nechtěnou výměnu vzduchu připojovací spárou mezi interiérem a exteriérem.

Parotěsný nebo parobrzdicí uzávěr spáry

Zóna spáry vybavená takovým materiálem, který zcela omezuje a brzdí pronikání vlhkého vzduchu do připojovací spáry.  Většinou se jedná o tu část spáry, která je vystavena působení interiérového klimatu.

Vodotěsný uzávěr

Zpravidla se jedná o část připojovací spáry vystavené povětrnosti. Materiály, které zde najdou uplatnění, spadají do kategorie pojistných hydroizolací.