Parametry připojovací spáry

Nejlevnější materiály a řešení zpravidla neobstojí

Zároveň musí být použity takové materiály, které umožní ukotvení okna nebo dveří při současném zachování možnosti dilatace. Výsledkem výše uvedených požadavků je detail, kde netáhne, nic nepromrzá, nenavlhá a neplesnivý. Z výše uvedeného vyplývá, že jak na okna, tak na spáry a ostatně na celkový plášť budovy, působí celá řada vlivů. Z těchto důvodů je potřeba spojení okna s domem věnovat náležitou pozornost, jak při plánování, tak při realizaci a i následné kontrole.

Tvar a rozměry

Rozměry připojovací spáry musí vyhovět předpokládaným pohybům materiálů, zatížení obálky budovy zvenčí i zevnitř. Optimální rozměry spáry a tvar detailu by měly vzejít z pera projektanta, který by měl jejich návrhem zohlednit jak funkčnost, tak proveditelnost a vzájemné spolupůsobení s ostatními částmi pláště budovy. Návrh skladby detailu, výkres nebo skica, technická zpráva s požadavky na okna a jejich osazení, by měly být nedílnou součástí projektové dokumentace nebo součástí kupní smlouvy.

Členění spáry

Vnější uzávěr – pojistná a větrotěsná izolace

Vnější uzávěr připojovací spáry musí být paropropustný (nebo s inteligentní variabilní propustností vlhkosti), vodotěsný a musí umožnit volnou dilataci spáry. Zároveň musí být uzávěr proveden prokazatelně mrazuvzdornými a chemicky neutrálními materiály, které jsou v kontaktu s přilehlými plochami. Dalšími důležitými vlastnostmi jsou odolnost proti porušení a životnost, srovnatelná s životností materiálu okna nebo balkónových dveří.

Střední část – tepelně a zvukově izolační materiál

Tepelně izolační výplň připojovací spáry by měla mít co nejnižší tepelnou vodivost a musí umožnit volnou dilataci spáry. Tepelně izolační výplň ale nezajišťuje utěsnění spáry proti vodě, neprůvzdušnost a nezamezuje pronikání a kondenzaci vlhkosti ve spáře. Tepelná izolace musí zůstat suchá, aby mohla fungovat po celý rok tak, jak má.

Vnitřní uzávěr – vzduchotěsný a zpravidla parobrzdící

Vnitřní uzávěr připojovací spáry musí být vzduchotěsný, parotěsnicí (nebo s inteligentní variabilní propustností vlhkosti) a musí umožnit volnou dilataci spáry. Uzávěr slouží pro oddělení vnitřního klimatu, přičemž musí být proveden v jedné funkční rovině, ve které je teplota vyšší, než rosný bod vnitřního prostředí.

Celistvost

Vnější i vnitřní uzávěr připojovací spáry musí probíhat po celém obvodu rámu. Zejména při rekonstrukcích staveb dochází ke komplikacích a k případům, kdy vytvoření nového vnějšího uzávěru spáry je z důvodu zachování původního stavu exteriérového pláště obtížně realizovatelné. V takových případech je potřeba řešit vniklé detaily a návaznosti individuálně. Při napojení omítky ukončovací okenní lištou (APU lišta) je potřeba spáru za ní dotěsnit a uzavřít vodotěsným materiálem.

Uvnitř těsněji než zvenku

V našich klimatických podmínkách a u běžného typu občanské výstavby (kancelářské prostory, byty, rodinné domy) se osvědčil vnitřní uzávěr spáry, který je těsnější vůči prostupu vzdušné vlhkosti (parotěsnější) než souhrnné působení vnějšího uzávěru připojovací spáry, společně s následnými konstrukčními úpravami např. kontaktní zateplovací systém. Jinými slovy, spára musí být provedená tak, aby vnitřní uzávěr měl vyšší difúzní odpor než vnější uzávěr. Toto neplatí v případě použití s inteligentní variabilní propustností vlhkosti a také pokud se jedná o utěsnění spár v chladících místnostech či boxech, kde je teplota po převážnou část roku nižší než teplota v exteriéru. Porovnání těsností materiálů se provádí buď hodnotami ekvivalentních difúzních tlouštěk „sd“ a nebo hodnotami součinitele difúzního odporu.
(1) Utěsnění připojovací spáry musí být navrženo tak, aby vnitřní uzávěr měl vyšší ekvivalentní difúzní tloušťku než uzávěr vnější a celková skladba těsnění spáry musí být navržena tak, aby umožňovala co nejlepší odvětrávání a vysychání spáry. Tím je dodržena zásada: “zevnitř těsnější než zvnějšku“ a je zabezpečena funkce suché, tepelně izolující spáry.

Začištění spáry

Začištění připojovací spáry se navrhuje a provádí podle druhu okolních sousedících materiálů, stavu ostění a tvaru detailu. Styk okenního rámu a omítek by měl být ošetřen tak, aby také byl možný vzájemný pohyb, bez rizika popraskání konce omítky nebo zatékání dešťové vody. V praxi se osvědčily níže uvedené skupiny materiálů, které jsou často používány pro začištění a úpravu ostění.

• lišty z obdobných nebo shodných materiálů
• maltové směsi
• deskové materiály (EPS, sádrokartón, cementotřískové desky apod.)
• dřevěné obložky

Zvuková izolace spáry

Z hlediska hlukové izolace (vzduchové neprůzvučnosti) spáry je potřeba provést taková opatření, aby bylo dosaženo projektem předepsaného hlukového útlumu. Zpravidla se uplatňují ověřené těsnicí materiály s dostatečnou tloušťkou, trvanlivou, těžko porušitelnou strukturou a s vyšší objemovou hmotností. Platí, že kvalitně provedenou montáží okna, je možno snížit ztráty vzniklé osazením na minimum nebo zcela eliminovat.

Eliminace tepelných mostů

Skladba, materiálové vlastnosti a tvar ostění by měly být navrženy nebo rekonstruovány s ohledem na minimalizaci úniků tepla. Obvykle je třeba zajistit přímou návaznost okna na tepelnou izolaci fasády nebo alespoň překrytí rámu izolací cca 30mm a více. Kritickým místem je obvykle napojení okna na parapet, kde bývá rám zeslaben a není třeba i dostatek místa pro izolaci pod vnější parapet. Jako akceptovatelné a používané řešení je vypěnění prostoru pod parapetem polyuretanovou pěnou.

Zdroj: Sborník ČKLOP, soubor odborných znalostí a pravidel pro realizaci lehkých obvodových plášťů a otvorových výplní